12. - 15. června 2003 - Rokytnicko

Odborníci opusťte prostor - romantici ke mně. Děkuji.

Lákala jsem vás všechny, nakonec jsme byli jen dva. Tomáš Fotograf a já - Sluníčko.

Setkali jsme se v Žamberku, lehce zaplavali v místním "Aquaparku", popili skvělé domorodé pivo Kanec, prospali bouřkovou noc v kempu v chatičce a prvním ranním autobusem dojeli do Říček. No, start se nepovedl. Hezky jsme si pár kilometrů zakufrovali, místo na Komáří vrch to vzali do šílené díry Souvlastní. Jesli až sem dočetl odborník....já jsem varovala! Stopnutý místní občan se smiloval a dovezl na rozcestí pod Komáří vrch. Počasí pro mně příznivé, teplo tak akorát, nahoře jsme byli cca 12.30. Jenom pár hodin ztráty, nic se neděje.

 R-S  sruby podle čísel, nálezy byly v poněkud jiném pořadí, popis "můj"
 91    pozorovatelna
 90 I  přes plot žebříkem, nedávno krásný, nyní jenom srub, pan Kubeček by zaplakal
 90 II  opět žebřík, poprvé vidím "araba", první pohlazení zvonu, Tomáš lehce pobaven
 89    rozhled dodaleka, uvnitř relativně čisto, kondenz, krápníky, kus železa na památku
 88    maskované zvony
 87    krásný minomeťák, natřený, zatravněná stropnice, rozsocháče, srub zamčený, venku  posezení
 86    roztržený zvon, exploze zevnitř
 85    dvojčata s 84, Tomáš našel poprvé, výhled na úpravu cesty, spousta řopíků pod srubem
 84    opravdu pěkně vyvedené sruby, oba
 83    ?? - nic si nepamatuju, doplním podle fotek
 82    ?? - nic si nepamatuju, doplním podle fotek
 81    zničený srub
 
Hanička  
 79 dělostřelecký srub, probíhá "čištění" diamatového příkopu po akci "Kahan", levá    střílna upravena na plynotěsné pancéřové dveře. Vše zamčeno, asi jsme dorazili pozdě
 75    zvony jsou v Darkovičkách "Na aleji"
 74    Holý je prostě Holý. Jak praví Tomáš, nejfotogeničtější srub. Nepřístupný. Protitankový  příkop, repliky jehel, rozsocháče. Jsme tady v 16.45
 73    srub vyčištěn, ve stadiu úprav, jediný "obydlený" v naší přítomnosti, chvilka povídání
 72    Nízká nezklamala. Radost pohledět. Překvapilo mně, jak blízko je u cesty...Nádherná  minometná střílna
 71    Vysoká - a je níže než Nízká
 70    rozbitý, ponížený, velmi jsme hledali
 69    první lomený srub
 68    výrazně lomený minometný srub, obydlí homeless
 67    prvního dne nenalezen, úspěšně až následující, máme radost
 66    rozbitý
 65    Modřín - zamčený, ošetřovaný
  pan Maršík, bývalý velitel, v r. 2003 v květnu navštívil Březinku ve věku 89 let
 (informace od kluků z Březinky)
 64    hledáme, nalézáme, vede od něj protitankový příkop, viditelný ze silnice směr  Bartošovice
 63    rozbitý, první za závorou po červené směr Zemská brána
 62    padlý strom přes vchod do srubu, schody do dolního patra, "říman"
 61    lomený srub, dohledávali jsme
 60    hledali těžce, ach jo, GPS - ale takhle to bylo dobrodružnější
 59    než jsme našli tento srub, zaujal nás objekt pod silnicí. Bez střílen, bez otvorů po  obvodu, vstup přes zatopenou šachtu na stropnici, objekt téměř v úrovni terénu, já tipuji  telekomunikace. Foto ve FOTO :-)
 58    hledali, hledali
 57    u cesty, našli snadno
 56    poškozený srub
 55    je značen na turistické mapě, není popsaný číslem, lomený, vevnitř poškozený, poprvé  pořádně vidím OMS a snad ji už příště poznám
 54    zlatý hřeb programu - usilovně hledáme, někdo nahoře, někdo to vidí směrem  dolů....Nalézáme nezvykle veliký řopík, D snad levé, ještě nahoře nad srázem.
  54 - jednopatrový srub, na břehu Divoké Orlice, popsaná pro turisty, jediný objekt, kde
 jsme viděli zachovalý podstavec na dieselagregát


První den putování /pátek/ jsme zvládli po 68, nenašli 67, našli 66 a pak do Bartošovic. Cestou se na nás usmál protitankový příkop. Nocleh penzion "U nás" - ve 20.15 už nevařili, tak ještě dobelhat na hotel Zemská brána a zpět.

Druhý den putování - sobota ráno - se Tomáš bál, že vylezení kopečku na červenou mi bude trvat půl dne. Mýlil se, ovšem celkově měl zatraceně pravdu. Moje fyzička, silně nalomená neustálým vysedáváním u PC, se samozřejmě projevila - tedy nebyla žádná.

Vrátili jsme se zpět, dohledali 67, potom 66 a putovali dále, až po tu nenalezitelnou /chi chi/ 54.

Téměř celý úsek "R" se vyznačuje přírodním maskováním stropnic objektů vzrostlými stromy, keři.  V tomto ročním období krásné pro oko, velmi náročné pro hledání.

Přes Divokou Orlici krásná Pašerácká lávka, stejně pěkný kamenný most, nepohostinný Čihák /ubíjející vedro/ a z posledních sil do Českých Petrovic. Zde velmi solidní personál horské chaty Na rozcestí /hned naproti skvělý terén na lyžování s vlekem, vyhlídka na Adamovu kapli/. Jako masňáci povozem zpět do Bartošovic, nocleh tentokrát v hotelu Zemská brána. Rozhodnutí - Králicko si necháme na jindy. I tak mi cesta domů do Třince zabrala čistých 12 hodin

Všem, kteří se snaží dát sruby do pořádku, děkuji za práci a pokoru.
Tomášovi děkuji za svatou trpělivost a fotografování.
Sobě děkuji, že jsem po třetině neřekla konec a zatla zuby.
Přírodě děkuji za dobré počasí.
Putování bylo objevné, místy zdrcující až znechucující nad tím, jak jsme se my, Češi, dovedli zachovat k práci našich předků. Jsme barbaři dodnes. Proč alespoň tu lehoučkou PET láhev nevezmeme sebou a srub považujeme za skládku. Nepochopím.
Čtenářům děkuji za smysl pro "babský" náhled a předávám poselství - běžte, koukejte, obdivujte.....

zpět putování