Chotěbuz - 21. dubna 2003 - Velikonoční pondělí

IV. sbor, úsek XIX Český Těšín                            zpět putování

12.44 hod od nádraží ČD v Chotěbuzi směr zastávka ČSAD, vlevo, zelenou turistickou ignorovat, pokračovat rovně. Další odbočkou doprava přes můstek, kovové červenobíle pruhované zábradlí. Vlevo u potoka ve stráni, tři kroky od cesty nepřehlédnutelný, LO č. 425, vz. 37 D2, krásné miminko od řopíku /odborník promine/, s jednou střílnou, jednou periskopovou rourou, vchod zaházen větvemi, nelze prohlédnout značení ve vchodu, dráty na mask. sítě neošetřené, na střeše nálet dřevin, mechový porost. Neobjevili jsme malou inundační šachtu /proti průniku povrchové vody/. Řopík jsme přehlédli, povídali jsme si. První z mnoha začátečnických chyb. Naproti rodinný dům bílý patrový. Divím se, že se o LO někdo z místních trochu nestará. Dále po cestě přímo několik chat.

Vlevo od chat do stráně vystoupat k LO č. 428, vz.37 A 160 zesílený. Ten jsme viděli jako první. Mříž ošetřená, naolejovaná, západka a mechanismus funkční, nezamčený, varování o zákazu vstupu, vojenský objekt, uvnitř očíslován VEČ 878 /vojenské evidenční číslo/. Střílny neošetřené, původní nátěr, stropnice zbavena náletu, zatravněná, kruh po ohništi. První osahání betonu……vlezla jsem dovnitř, pochopitelně opět nemám baterku, proto nezkoumám výdřevu a ven. První tři fotky.

Podlézt ostnatý drát na pole - pastvinu, viditelný LO č. 429, vz. 37 A 160, VEČ 879. Neb máme sice kvalitní mapu, ale zmatkuju, začínám fotit i orientační body z důvodu identifikace. Foto z JJZ na SSV, možná z čistého jihu na čistý sever, podle hodin a stínů, vlevo stožár od něčeho /asi anténa na mobil/ vpravo tento řopík. Nepamatuji si žádný markant, snad jen zrezivělá vstupní mříž.

Řopík č. 431, vz. 37 A 180 zesílený v dohledu, VEČ neznáme, zde konstatováno, že kdo vleze do prostoru těchto tří výše uvedených, je mrtev….logicky. Když teď koukám do mapy - kampak se poděl řopík č. 430 ? Skoro jako kam se poděla Sedmá rota. LO 431 asi nijak neošetřený, nepamatuji se. Bez fotky - bude příště.

V dohledu za hromadou slámy, odborně pojmenovanou hnojiště - řopík č. 432, vz. 37 A 140 zesílený. VEČ nevíme. Dovolte romantikovi pojásat. Vyčištěná střecha bez zatravnění, viditelné stopy po dodatečném pokusu o asfaltovou izolaci trhlin, vstupní mříž opatřena docela kvalitním zámkem. /Odborník bunkrolog mně náležitě setřel. LO nemají střechu, ale stropnici s vybráním pro zeminu osázenou trávou. Odstranění travního porostu je znehodnocení a demaskování LO/ Stejně se na té střeše dobře sedělo, dokonce nás přiběhl navštívit pes ohař. Byl tady nátěr střílen červenou nebo oranžovou barvou? Tuším také ošetřené dráty na upevnění maskovacích sítí….. Nahlas přemítám pro a proti "pronájmu" LO od armády do vlastního užívání. Tluču se do hlavy, že jsem nevytáhla ten diktafon. Ach jo, poučení z krizového vývoje….

Zpět směr S k řopíku č. 602, vz. 37 A 140, VEČ 34....námi nazvaný u vrby. Vyrostla u pravého ucha. Domov motýlů.

Tahle 602 bych řekla že je druhý sled. Asi mně skuteční bunkrologové při nejbližší příležitost odstřelí. Miřte prosím přesně…. Ale jinak si neumím vysvětlit rozdíl v číslování - blíže ke hranici s Polskem popsano čísly 400…, vzdálenější LO 600… Odborník vysvětlil: Číslování je první sled od Bohumína až do Třince (1-492) a za, druhý sled navazuje od Bohumína ke Třinci (201 - 675).

Koukáme na S a zjišťujeme, že křoví vlevo neukrývá nic. Vpravo řopík č. 600, vz. 37 B2 80..... kampak zmizela 601? Řopík 600 jsme si pojmenovali žlutý podle barevného olemování vstupu. VEČ 32. Prohlubeň mezi 600 a 429 nazvána kaňonem. Už chybí jenom kůň :-) Odborník praví: LO 600 je velmi zajímavý tím, že má jednu boční střílnu /vlevo/ a jednu čelní střílnu, zde slouží k vykrytí kaňonu. Je postaven ve svahu a má šiknou podlahu, střílny tedy nejsou v jedné rovině. Jeho zrcadlem je LO 659 B1 80, jako druhý sled.

Sestup dolů k potůčku, lesní cestou, v protější prosluněné stráňce pod lesem vidíme ještěrku /hnědá bez barevných fleků, takže to asi nebyl mlok/. A fotím dva koně s jezdkyněmi…. Takže i koně :-)

Odbočujeme na S, pěšinkou po louce, pak přes listí, které pod sebou skrývá mělký močál, stoupáme do lesa nad chaty a rodinný dům popsaný u č. 425. Fotím protější stráň, za chatami již shlédnutá 428. Tady někde jsme přehlédli 659, vz. 37 B1 80, asi jsem ji měla za zády, což jsem zjistila až doma, pořád něco nehrálo...

Několik mírných terénních zhupů, v dohledu řopík č. 658, vz. 37 A 140, VEČ 876, má zeslabené střílny. Několik fotek, opravdu krásný kousek.
Zde se chytáme za nos, koukáme do mapy, aha,…..takže zpět, dolů podél strouhy k řopíku č. 425, který jsme prve minuli. Zůstávám, kamarád jde urychleně zjistit VEČ na prvních dvou zkouknutých řopících. Pak kreslí druhou verzi mapky. Začíná v tom být mírný chaos :-) Sama bych byla neschopná.

Znovu zpátky k LO č. 658, pak po hraně lesa směr SSZ , hledáme řopík č. 424. Rozdělujeme se, kamarád slézá dolů k potoku a kouká do stráně nahoru, já jdu vrchem a koukám shora. Nic. LO 424 nenalézám, má tam být hluboká jáma s kousky betonu. Nalezena pouze jáma a zbytky betonu po 655. Zase mi scházejí některá čísla. Proč? Zde přivolávám posilu zdola, koukáme na ty zbytky spolu, skutečně jáma po buď nedozděném, ale dle zbytků železa v betonu spíše rozbitém řopíku. Sdělení odborníka - byl dostavěn, ale zničen. Dle pamětníka řopíky ničili Poláci.

Strmější strání dolů, přes potok suchou nohou, vlevo "stav", neboli nádrž na vodu, česky rybníček. Po cestě doleva. Na protější stráni moderní ošetřený objekt, nechávám si nakukat, že je to drůbežárna. Vidím podvozek pod něco podle mě vojenského /barva/. Je mi to vymluveno, chi chi.

Opět koukám po sýkorce, co má být údajně konipásek, totálně bych přehlédla nádheru vlevo cca 15 m od cesty - řopík 656, určili jsme jako typ E, VEČ opět 32 jako u LO 600 - proč? Na sever střílna, z jižní strany vchod s obezdívkou proti zatečení - inundační šachta - nepřístupný, shora zarostlý náletem, kapradím, velmi zachovalý. Jednostřílnový objekt pro čelní palbu, v tomto případě postřeloval silnici a údolí před sebou. Inundační šachta dosud slouží svému účelu, s výstupy z tyčoviny zabudované v rohu šachty. Dokonalé přírodní maskování,, v případě potřeby postačí vyčistit prostor před střílnami v podobě palebného vějíře a dostřelu užitých zbraní. Uvnitř byly zachovány konzoly na ruční věntilátor a možná i další věci.

Zpět na cestu, pokračovat kousek dále, pak odbočit doprava do zákazu vjezdu. Přicházíme k objektu "drůbežárna", žádné pípání ani pachy, žádná běžící ventilace - asi se silně pleteme. Toť můj názor. /Jedná se o funkční speciální skladový objekt..../ Oploceno. Prostorem mezi plotem objektu a snad lesní školky po devastaci procházíme znovu směrem na hranu lesa nad potokem, hledáme 654. Nenalezeno, ani zbytky. Zachovalý zához po LO 654 (A 180) a jáma s kusy betonu je vedle plotu komplexu.

Pokračujeme dále, hledáme 669. Nalezeny zbytky nekvalitního betonu s oblázky různých velikostí, žádná kamenná drť. Pozůstatky po současné civilizaci - smeťák. Nejsme si jisti, jestli náhodou nestojíme u zbytků 420. LO 420 je pod svahem, snad by tam mělo být ještě něco z betonu Nenalezli jsme nic, asi jsme špatně hledali, resp. opět popletli umístění LO.

Zde se přiznám k další začátečnické zbrklosti: Chybně používám termín "nekvalitní beton" - jsou to zbytky po ničení a dle záznamů o prováděných ničení to byl beton kvalitní a dělal ničitelům značné potíže. Proč je tedy struktura betonu zničených řopíků jiná než u zachovalých objektů??

Kamarád odhaluje, že klikatá rýha je zákop, který vede k jámě menších rozměrů, na hraně sestupu do údolí dalšího potůčku, v jámě opět zbytky betonáže. Obdivuji předpokládané pokrytí střelbou a z terénu se snažím odhadnout umístění dalšího LO.

Sestupujeme dolů, míjíme rybárnu postavenou vpravo, vstupujeme do zapovězené oblasti archeologického průzkumu "hradiště", hup nahoru a dolů a nahoru a jsme na planině, na jejímž začátku zbytky betonu, volné a pohyblivé, kvalita úplně jiná než u zbytků na předešlé stráni. Hodnotím jako beton novodobý. Pohled na rekonstrukci kůlového hradiště. Blíže nezkoumáme, meditujeme, kde asi byl řopík č. 668. Jediné vysvětlení - zplanýrováno při archeologických pracích. Krásné místo pro piknik nebo výlet s dětmi.

Vracíme se zpět k rybárně, neprůchodná, soukromý pozemek, tedy vpravo podél plotu pěšinka, končící v potoku. Opět suchou nohou….ještě že nebylo po dešti.

Po cestě a silnici k autobusové zastávce, po zelené doprava ke mlýnu - zde měl být LO č. 423, nenalezen, podle turistické mapy měl téměř přiléhat ke mlýnu.

Hurá na nádraží, zjištění vlaku, klídkem po staré cestě za tratí do Louk nad Olší. První hospoda vedle Night clubu je naše. Dobré pivo, dobré kafe, poslední fota nového kostela. Zase nejsem schopna ani přečíst tabulku, jaká že to je církev….ach jo, to jsem já, chaotik :-) /Církev katolická, otevřen r. 2002, tvar střechy slza. Je postaven za původní kostel v Loukách, který byl poddolován a opuštěn uprostřed širé pláně./

Děkuji za průvodcovství, Jaroslave. I posazení do vlaku 20.24 - jen 10 minut zpoždění. Také železniční zastávka byla r. 2002 přesunuta do nynějších prostor nákladního nádraží. Ta původní je o několik km dále jako poddolovaný kostel a další, nyní už zasypané řopíky.

Děkuji za odborné posouzení, pane Miloslave. Vaše připomínky jsou napsány kurzívou a bez nich by popis putování byl jen pouhým odhadováním.

Z linie, která prochází Chotěbuzí, zůstalo 10 objektů typu A,B,D, a E - na takový kousek pěkná sbírka. Další byly zničeny a to při obsazení Poláky, i když tito postavili v Českém Těšíně dva své objekty. Něco padlo asi při výstavbě nové železnice a také i po válce.....

A protože se jedná o první samostatný pokus, berte jaký je. Příště se pokusím o :
dohledání všech objektů
systematický popis LO
tabulku s objekty
mapku, byť rukou neumělou
podrobnější fotogalerii jednotlivých LO
a koupím si konečně tu baterku :-)

Kvetla spousta nádherných kytek a nebylo listí, ideální podmínky pro brouzdání po bunkřících....
zpět putování