Existuje více typů minometů....



      Ahoj kamarádky (-dape-, Kachně a Lenko) a kamarádi,

      jak jistě ví (ossack i vy ostatní, nejlepší přemýšlení je v autobuse, protože tam se teoreticky nic jiného nedá dělat. Takže cestou do práce jsem si snila, celých cca 10 minut...
       Že jsem nestihla zajet na R-S 72 kouknout jak osazují zvon. Ale že fotky z přípravy byly moc pěkné a občas jsem na nich i něco sama poznala. Chtěla jsem si vyfotit, jak se zvon dává zpátky a udělat malou konfrontační reportáž s fotkami z vytrhávání a stěhování zvonu z R-S 75 na Darkovičky.... Protože tohle je historie.
      Lítalo mi hlavou, že to poslední dobou se mnou stojí za psí štěk, chybí mi terén i čas na zpracování všech fotek, vlastních i získaných, okolí Slavonic, Dolomity, Hrušovansko..... Že mi na web chodí čím dále tím více lidí a já spím. Nespím! Makám jak barevná na jiném webu, taky s láskou a taky s obdivem, leč tamto je něco jako ezin a musí se každičký den. A svým způsobem zklamávám své už dá se říci příznivce. Sorry.
       Ale tyhle myšlenky mi pořád vytlačoval jeden pocit, vidina, takové to podivné, co jste někde jako že viděli nebo četli a furt nevíte co s tím udělat a kam to zařadit. U mě konkrétně to byla lafeta na minomet. Jak sákriš může mít minomet lafetu, když je to strašně veliký, když může dostřelit až 11 km. Jak to může být zalafetované ve ZVONU !!, když v týlovém patře je podstavec a ještě ke všemu střílna, kterou poznám i já?? Vždyť ten minomet musí být něco jako 4cm dělo, čili Q nebo L1!! Jak to teda mohli zavěšovat do zvonu? Navíc je mezi týlovým patrem a zvonovou šachtou ještě podlaha bojového patra....
      Moje první pohyby na netu v práci bylo www.opevneni.cz a forum, kouknout co nového. A bylo. Tolik krásných fotek na webu dvaasedmdesátky, komentáře kluků, ale hlavně.... hlavně fotka s takovým maličkým čímsi, čili úchyty na lafetu plus někde na tom webu vysvětlení. U. Tak ono se tomu minometu říká Účko! To mám z toho, že sice plná knihovna, ale studium systémem co vidíš to existuje, co je napsané to okamžitě zapomeň. Tohle zjištění mě rozradostnilo a současně tvrdě nakoplo. Nikdy nebudu vědět všechno, nebudu mít čas vidět všechno na vlastní oko, sáhnout si na každý kousek betonu. A taky vím, že z pozice dejme tomu člověka padám zase do pozice baby, která nikdy nebude nic než laický obdivovatel.
      Zvažuji možnosti a situaci. Smiřuji se s totálním nepořádkem doma, s neplaceným částečným úvazkem na country webu, s tříštěním tolik potřebného spánku.... a nikdy se nepustím betonu. I kdybych tady už nenapsala ani řádku, nedala jedinou fotku, budu na bunkrech srdcem a duší, když potřebuji odpočívat. Můžu traverzovat ve skalách, ale v roklině, při správném osvětlení, v pískovci vidím čelní stěnu bez záhozu, možná i kousek revizní šachty.... mám pevnosti ráda a budou se mnou všude.
      Takže vyčkejte, půlku povídání o jižní Moravě letos v červnu už mám zpracovanou, dorazím zbytek asi o víkendu /neslibuju o kterém/, pak se vrhlu na fotky od kamaráda LO37, pak na Dolomity, pak na další krásné fotky od ostatních, 21.8.2004 místo na Cihelně se pokusím vyfotit zámeček v Hrušovanech nad Jevišovkou, kde bylo sídlo ŽSV MJ....nakrmím "putování", "raritky", mezitím dceru a trampa, vyperu, vyfotím asi pět festivalů, udělám korektury k tištěnému zpravodaji, současně budu pravidelně pracovně procesovat a nezapomenu navštívit maminku..... a v noci už nebudu myslet fakt na nic než na spánek. Dej Bůh a příroda.

Sluníčko            


PS: Nevíte náhodou, jaké bylo počasí v září 1938? Potřebuji dopsat občasník do Zpravodaje.....

Pro radost alespoň jednu fotku, hádejte odkud :-)

velká fotka 176 kB, foceno 9.6.2004

       zpět hlavní stránka
           zpět všehochuť