kousíček dopisu od kamarádky -dape-



      .......Roztřídila jsem si je do několika skupin, nejraději mám ty s porostem na střeše,       jsou takové rozčepejřené, zvláště s trávou. Ale ty se stromečky jsou také
      roztomilé. Další skupinu tvoří mechové řopíky, říkám jim "mecháčci". Pokud mají
      ještě původní zához, tak už skoro v lese nejsou vidět. Např. linie řopíků v
      Oldřichově v hájích je v takovém romantickém bukovém lese, kde jsou obrovské
      kulaté kameny a tak je někdy doopravdy obtížné rozeznat kámen od řopíku.
      Ta radost, když na kameni uvidím střílnu. Další skupinu tvoří tzv. řopíky "rarity".
      Ty jsou mezi bunkrology nejvíce oblíbené, ale mí favorité to nejsou.
      Nejcennějí řopíky jsou ty s vyrytými nápisy - např. "nevzdáme se", "nezradíme"
      atd. Mě se jeden popsaný podařilo objevit u nás na hřebenech. Předpokládám,
      že nápis "nevzdáme se" je původní z r. 1938. Některé řopíky jsou takové
      "monumentální". Jsou už zdálky jasně vidět, a hrdě tam někde v rovině stojí
      a drží stráž. A potom řopíky chudinky - zničené rozvaliny, ty jsou nejsmutnější.

       zpět